Šípky visí u polních cest a na mezích od září do prvních mrazů a nikdo je nehlídá. Na jednom pořádném keři jich nasbíráte na zimní zásobu čaje. Potřebujete rukavice, kbelík a vědět, kdy přijít.
Kdy je sbírat
Šípek dozrává od konce září do listopadu. Zářijové plody jsou sytě červené, pevné a tvrdé. Přesně takové se hodí na sušení a na čaj, protože při sušení nezplesniví a dobře drží tvar.
Na marmeládu a na sirup je lepší počkat na plody po prvních mrazech. Mráz dužinu změkčí a šípek zesládne. Když mráz do listopadu nepřijde, nahradí ho mrazák: nasbírané plody rozložte na plech, nechte je dvě noci zmrznout a pak rozmrazit. Výsledek je stejný.
Sbírejte dál od silnic a od okrajů konvenčně obdělávaných polí. Plody u krajnice jsou zaprášené a u postřikovaných lánů na sebe váží to, co ulétlo z pole.
Jak poznat dobrý keř od špatného. Nejběžnější je růže šípková s protáhlými plody. Sbírá se i růže svraskalá, kterou znáte z výsadeb u parkovišť a z pobřeží: má velké kulaté plody s tlustší dužinou a čistí se rychleji. Obě jsou jedlé. Vyhněte se plodům s černými skvrnami, s dírkami po červech a těm, které pod tlakem prasknou a pustí šťávu.
Čištění, které nikdo nedělá rád
Vezměte si rukavice. Uvnitř šípku jsou semínka obalená jemnými chloupky a ty dráždí kůži i sliznice. Plod rozpulte nožem a lžičkou nebo špičkou nože vyškrábněte všechno vnitřní. Vyčištěné poloviny propláchněte studenou vodou.
Kdo suší na čaj, si čištění může odpustit. Suší se celý plod a chloupky zůstanou v sítku nebo v čajovém filtru.
Sušení a čaj
Šípky rozložte v jedné vrstvě na plech nebo do sušičky. Teplotu držte na 40 až 50 °C, v troubě s pootevřenými dvířky. Vyšší teplota rozkládá vitamin C, kvůli kterému šípky většina lidí suší. Sušení trvá podle velikosti plodů zhruba osm až dvanáct hodin. Hotový šípek je tvrdý, ztmavlý do hněda a při stisku nepruží.
Hotové plody skladujte ve skleněné dóze ve tmě. V papírovém sáčku natáhnou vlhkost.
Na čaj šípky nejdřív rozdrťte nebo rozpulte, jinak z celých plodů nic nevytáhnete. Dvě lžíce na půl litru, zalít vodou o teplotě kolem 80 °C a nechat patnáct minut louhovat pod pokličkou. Vroucí voda chuť nezlepší a vitamin C zničí. Kdo má čas, nechá šípky přes noc ve studené vodě a ráno jen mírně ohřeje.
Marmeláda
Na kilo vyčištěných šípků potřebujete půl litru vody a zhruba 400 g cukru.
Očištěné poloviny zalijte vodou a nechte je dvanáct hodin odstát. Pak vařte třicet až čtyřicet minut doměkka a horké propasírujte přes hustý cedník nebo mlýnek na ovoce. Cedník je práce navíc, ale zachytí zbytky chloupků, které by v hotové marmeládě škrábaly v krku.
Vzniklé pyré zvažte, přidejte cukr a šťávu z půlky citronu a vařte deset až patnáct minut za stálého míchání. Marmeláda je hustá a při míchání se táhne po dně. Plňte do vymytých sklenic po okraj, zavíčkujte a otočte dnem vzhůru. Vydrží rok ve spíži.
Sirup
Sirup se dělá ze stejného pyré, jen řidšího. Prolisované šípky zřeďte vodou na konzistenci šťávy, přidejte na litr 600 g cukru a šťávu z jednoho citronu, přiveďte k varu a vařte pět minut. Horké plňte do lahví. Ředí se vodou v poměru zhruba jedna ku deseti.
Sirup v lednici vydrží tři týdny. Kdo ho chce nechat déle, musí lahve zavařit ve vodní lázni.
Na co si dát pozor
Šípky nejsou lék. Působí mírně močopudně a ve větším množství projímavě, takže litr silného čaje denně je zbytečný.
Zbytky po pasírování nevyhazujte do kompostu v ruce. Chloupky se drží na prstech a svědí ještě druhý den.
Kde je vzít, když nemáte kde sbírat
Sušené šípky i hotovou marmeládu prodává část farem a bylinkářů přímo ze dvora. Podívejte se do kategorie bylinky a bylinné produkty nebo si projděte, co dalšího je v říjnu v sezoně.