Rajče v lednu z holandského skleníku a rajče v srpnu ze zahrady jsou dvě různé potraviny — ve chuti, výživě i ceně. Sezónní stravování není životní styl pro vyvolené, je to prostý zdravý rozum. Tady je přehled, co kdy roste a proč to jíst.
Proč jíst sezónně?
Chuť. Zelenina sklizená ve správnou dobu chutná nesrovnatelně lépe než ta pěstovaná mimo sezónu pod umělým osvětlením. Rajče potřebuje slunce. Jahoda potřebuje teplo. Dýně potřebuje podzimní chlad.
Výživa. Obsah vitamínů a antioxidantů je nejvyšší těsně po sklizni. Se každým dnem přepravy a skladování klesá. Čím kratší cesta od pole na talíř, tím více živin.
Cena. Sezónní produkty jsou levné, protože jsou dostupné v hojnosti. Jahody v červnu stojí desetinu ceny proti jarním skleníkovým.
Ekologie. Sezónní stravování přirozeně omezuje poptávku po dovozu ze vzdálených zemí a skleníkovém pěstování.
Jaro (duben–červen)
Jaro je po zimě jako výbuch chutí. Prvními hosty jsou:
Chřest má v ČR krátkou sezónu — jen 4–6 týdnů. Nenechte si ho ujít a kupujte jej výhradně od českých farmářů, ne z Peru.
Léto (červenec–září)
Léto je ráj pro zeleninu. Farmářské stánky se prohýbají pod tíhou:
Paradox léta: zeleniny je tolik, že nestíháte zpracovávat. Skvělá příležitost zavařovat, mrazit a fermentovat na zimu.
Podzim (říjen–listopad)
Podzim přináší dary, které vydrží celou zimu:
Dýně je podzimní hvězda — peče se, polévá, pyré, dá se zasušit. A česká odrůda Hokkaidó nepotřebuje loupání.
Zima (prosinec–březen)
Zima je zásobárna. Co přežívá:
Jak uchovat sezónní přebytky?
Začněte sezónním stravováním postupně. Jeden produkt, jeden měsíc. Sledujte, co je na farmářském trhu nejlevnější a nejhojnější — příroda vám poradí sama.